Poradna

ZVRACENÍ:

Pokud zvíře zvrací, nepodávejme žádné krmivo. Vodu ponechejme. Omezme pohybovou aktivitu a stav sledujme. Pokud zvíře zvrací opakovaně, je lépe vyhledat veterinárního lékaře, který závažnost stavu posoudí. Pokud víme o dietní chybě, bude postačovat hladovka, zvíře budeme krmit až večer nebo následující den ráno. Pokud jde o štěně, je lépe vyhledat veterinárního lékaře a zvíře nechat raději prohlédnout. Pokud zvíře zvrací po napití i vodu, je nutno vyhledat veterinárního lékaře, hrozí dehydratace zvířete a zpravidla jde již o vážnější zdravotní problémy (těžký zánět žaludku, cizí tělesa v trávicím aparátu apod.).

OPATŘENÍ:

Nekrmit zvíře 12 – 24 hodin, podávat pouze vodu (nejlépe balená nebo převařená voda).

Na zklidnění žaludku je možno podat jednorázově Smectu plv., podáváme v množství 1/3 až 1 celý sáček dle velikosti zvířete .

RIZIKA:

Pokud je v obsahu po zvracení i příměs krve (černá nebo tmavě červená tekutina), je nutno nechat zvíře vyšetřit u veterinárního lékaře.

Pokud máme podezření na požití cizího tělesa (kámen, hračka, ořechy…), je nutno nechat zvíře vyšetřit u veterinárního lékaře.

Pokud jde o štěně, doporučujeme stav vždy řešit u veterinárního lékaře, může dojít rychle k dehydrataci zvířete s výrazným zhoršením celkového zdravotního stavu.

PRŮJEM, PRŮJMOVÉ STAVY:

Pokud má zvíře průjem, doporučuje se zvíře nekrmit 12 – 24 hodin, podáváme pouze vodu (nejlépe balená neperlivá nebo převařená voda). Na zklidnní trávení a zařívacího aparátu podáme Smectu plv. v dávce 1/3 – 1 sáček dle velikossti zvířete.  U štěňat je vhodné navštívit veterinárního lékaře, může dojít rychle k dehydrataci a vážnému zhoršení zdravotního stavu.

OPATŘENÍ:

Nekrmit 12 – 24 hodin. Podáme Smecta plv. (malý pes – kočka: 1/3 sáčku 3x denně, velký pes – 3x denně 1 sáček).

RIZIKA:

Pokud je přítomna ve stolici i krev (černá, tmavě červená stolice), je poškozena ochranná střevní bariéra a hrozí celková infekce (sepse), tento stav je nutno vždy řešit u veterinárního lékaře.

Pokud jde o štěně, může dojít rychle k dehydrataci, tento stav doporučujeme co nejdříve řešit u veterinárního lékaře.

Pokud máme podezření na požití cizího tělesa (kámen, hračka, ořechy…), hrozí riziko neprůchodnosti střeva, tnto stav je nutno řešit u veterinárního lékaře.

NECHUTENSTVÍ:

Jde o prvotní a velmi nespecifický příznak, je dobré pokusit se vysledovat u zvířete ještě další příznak nebo odchylku od normy.

OPATŘENÍ:

Zkontrolovat, zda nemá zvíře teplotu (změřit teplotu v konečníku).

Je možno vyhledat veterinárního lékaře a nechat zvíře zkontrolovat, pokud lékař nic nezjistí, je možno zvíře dále sledovat nebo se může preventivně vyšetřit krev – moč.

Změna krmiva za kvalitnější.

RIZIKA:

Nespecifický příznak pro rozvoj onemocnění.

ZÁCPA:

Zvíře nemůže na stolici. Často stav pozorujeme u starých psů a po podání kostí, které stolici výzazně zasuší a zvíře má potom potíže s vyprazdňováním.

PŘÍZNAKY:

Zvíře má nucení na stolici, je nahrbené.

OPATŘENÍ:

Zajistit dostatečný přísun tekutin. Pokud stav přetrvává,je nutno vyhledat veterinráního lékaře. Je nutná infúzní terapie, v některých případech je dokonce nutná operace.

RIZIKA:

Riziko perforace střeva a úhynu zvířete.

Rozsáhlejší záněty v dutině ústní, silné záněty a zubní váčky mohou mít souvislost i s onemocněním i jiných orgánů (infekce implantátů kostí a vazů, nemoci srdce a páteřních plotének apod.).

OTRAVY:

Náhlá změna chování, zvracení, průjem a kolapsový stav může být způsoben i otravou (intoxikací). Pokud máme podezření na otravu, bude nutno vyhledat veterinárního lékaře a nechat zvíře vyšetřit. Jako otravy se často projevují i onemocnění ledvin (selhání ledvin), v těle se hromadí zplodiny metabolismu, které se nemohou vyloučit ledvinami a dochází takto k autointoxikaci těla.

PŘÍZNAK:

Náhlý vznik a začátek příznaků, často je pozorováno nechutenství, zvracení a průjem.

Teplota není vyšší než 39,0 st. C.

Různé příznaky podle typu otravy (slinění, třes, oběhové poruchy, zarudnutí kůže, zvracení, průjem apod.). Příznaky závisí na místě vstupu a účinku toxinu (kontaminované krmivo, voda, zasažení kůže, vdechnutí látky).

OPATŘENÍ:

Pokud byly zasaženy oči – výplach očí (co nejdříve při jejich zasažení).

Po požití toxinu (do 2 hodin po příjmu)  možno zkusit vyvolat zvracení, aplikuje se hořčice na kořen jazyka nebo je možno podat peroxid vodíku 3%  v dávce 5 -10 ml/kg  stříkačkou.

Po vyvolání zvracení následně podáme jednorázově Smectu plv. (1 sáček) v roztoku.

U toxinů je možno aplikaci střevního sorbens (Smecta plv.) zopakovat za 4-6h (platí pro toxiny s enterohepatální cirkulací).

Pokud je toxin na kůži – opláchnout zvíře vodou a vysušit, pokud šlo o prášek, je lépe zkusit nejdříve prášek vysát vysavačem a následně zvíře opláchnout.

RIZIKA:

Některá onemocnění mohou vypadat jako otrava (např. onemocnění ledvin – selhání ledvin).

Vždy je nutné co nejrychlejší vyšetření veterinárním lékařem a ošetření intoxikace nebo vyloučení jiného onemocnění, které může intoxikaci imitovat.

KŘEČE, KOLAPSOVÉ STAVY:

Příčina křečových stavů může být různá. Je vhodné vyhledat veterinárního lékaře a nechat zvíře ošetřit či vyšetřit. Pokud naše zvíře trpí epilepsií, můžeme po záchvatu krátkodobě navýšit dávky léků. Pokud máme fenu po porodu, je nutné vyhledat ošetření u veterinárního lékaře co nejdříve. Jde-li o záchvat, který trvá chvíli a zvíře se po několika sekundách či minutě opět postaví, ale je unavené, jde s největší pravděpodobností o srdeční slabost. Po takovémto záchvatu je nutno   vyhledat veterinárního lékaře a nechat zvíře prohlédnout a vyloučit onemocnění srdce. V případě, že jde o srdeční onemocnění, veterinární lékař zahájí léčbu.

OPATŘENÍ:

Položit zvíře na zem, aby nemohlo spadnout z vyššího místa.

Povytáhnout jazyk a zajistit průchodnost dýchacích cest.

Pokud jde o diabetika, dát pod jazyk cukr (med) nebo podat sladký roztok (slazený nápoj, oslazená voda, oslazený čaj…).

Pokud jde o epileptika, kontrolovat záchvat, po záchvatu je vhodné vyhledat veterinárního lékaře a nechat zvíře zkontrolovat. Pokud jsou záchvyty četnější nebo delší, upraví veterinární léakř dávku podávaných antiepileptik. Pro případ vzniku křečí je možno mít v domácí lékárničce plastové aplikátory (ampule) se sedativem (diazepam), které může sám majitel při záchvatu aplikovat zvířeti do konečníku.

RIZIKA:

Při záchvatu může vzniknout zranění zvířete (pád).

Pokud má zvíře záchvaty, je nutno řádně příčinu záchvatů objasnit a začít stav kontrolovat léky.

KULHÁNÍ, ODLEHČOVÁNÍ KONČETIN:

Pokud zvíře kulhá, měli bychom omezit pohyb zvířete a stav sledovat. Pokud víme o úrazu, raději vyhledáme veterinárního lékaře a necháme zvíře zkontrolovat. Pokud na končetinu došlapuje, nemělo by jít o zlomeninu.  Jde-li o štěně, řešme stav raději u lékaře. Vážná poranění končetin je nutno ošetřit vždy řešit u veterinárního lékaře, krvádející rány je po zástavě krvácení vhodné krýt provizorně alespoň obvazem, omezíme krvácení a znečišťování okolí (například interiér vozidla při cestě k lékaři). Při kulhání vycházejícího z tlapek je nutno důkladně prohlédnout meziprstí a vyloučit cizí těleso (zabodnuté osiny apod.). Pokud jde o zatržený dráp, vyhledáme lékaře, který dráp maximálně zkrátí a zastaví krvácení. V některých případech je nutno celý dráp strhnout.

OPATŘENÍ:

Zařadíme klidový režim na 3-5 dní, pes je v kotci nebo doma v režimu “klid na lůžku”. Venčíme 3x denně 5 minut na krátkém vodítku. Neprovádíme výcvik, procházky a žádnou pohybovou aktivitu, pohyb zvířeti umožňujeme pouze na vodítku.

Podáme léky proti bolesti z veterinární lékarničky. Dávkování je nutno konzultovat s veterinárním lékařem.

RIZIKA:

Přehlédnutí nebo podcenění krátkodobého nebo mírného kulhání může vést k tomu, že bude problém řešen s odstupem času již jako chronický problém s některými nevratnými změnami.

Klid a léky mohou zklidnit zánět nebo jiný bolestivý stav a po vysazení léků se příznaky vrátí, příčina není odhalena a doléčena. V tomto případě je nutno řešit problém již u veterinárního lékaře.

Na kulhání bychom neměli používat lidské léky, např. léky s obsahem ibuprofenu nebo paracetamol. Používání ibuprofenu u malých zvířat má řadu vedlejších účinků, je vysoké riziko vzniku žaludečních vředů a to i po jediné aplikaci. Použití paracetamolu u koček dokonce způsobuje intoxikaci (otravu) zvířete.

OCHRNUTÍ:

Pokud není ochrnutí v návaznosti na úraz, často jde o výhřez meziobratlové ploténky, který je nutno co nejdříve ošetřit u veterinárního lékaře. Pokud se ochrnutí zhoršuje postupně, často jde o onemovnění páteře u starých zvířat. V obou případech je důležité vědět, zda zvíře močí a zda dochází i k ochrnutí viscerálií.

Mezi první příznaky nemocí páteře a meziobratlových plotének mohou být u malých plemen pouze epizody bolestivosti zad a neochoty k pohybu.Mezi první příznaky nemocí páteře a meziobratlových plotének mohou být u velkých plemen epizody slabosti zádě a podklesávání končetin při a nebo po pracovní zátěži.

OPATŘENÍ:

Klidový režim, nekrmit a nepodávat vodu.

Vysledovat,  zda je zvíře schopno močit nebo zda močilo.

Vyhledat veterinárního lékaře a diagnostikovat onemocnění a příčinu onemocnění.

RIZIKA:

Při ochrnutí zádě u ležících zvířat mohou vznikat proleženiny (dekubity).

Pokud zvíře není schopno močit a kálet, jde vždy o vážný problém, může dojít k stagnačnímu zánětu močových cest popř. vážnému poškození močového aparátu.

Pokud našemu psu vyhřezne ploténka a ošetření u veterinárního lékaže bylo provedeno velmi rychle, může i nadále stav progredovat a výrazně se zhoršit a může dojít dokonce i k trvalému ochrnutí. I přes včasnou a správnou léčbu vzniká někdy stav, že ploténka nebo část ploténky vystřelí do míchy a následně se vrátí do pozice. Poškození, ke kterému v tomto případě dochází, způsobí závažné poškození  míchy a změny jsou již nevratné. V současné době se již nedoporučuje provádět dekompresní operace bezprostředně po vzniku ochrnutí související s výhřezem meziobratlové ploténky. Fraktury páteře je nutno ošetřit okamžitě.

ÚRAZY:

Po jakémkoli úraze je nutno vždy vyhledat odborné veterinární ošetření. I pokud nemá zvíře žádné zdravotní problémy spojené s úrazem (obtížné dýchání, bezvědomí, zlomeniny končetin apod.), je vždy lépe vyhledat veterinárního lékaře a nechat zvíře prohlédnout a zkontrolovat. Někdy je nutno ponechat zvíře na krátkodobé hospitalizaci ve veterinárním zařízení k pozorování.

V rámci poskytování první pomoci dodržujeme podle důležitosti následující postup:

1.ZÁSTAVA KRVÁCENÍ – 1. fáze

Příznaky: 

Silné tepenné krvácení, velká ztráta krve při žilním krvácení.

Řešení:

Zastavit krvácení na končetinách – přkládáme tlakovou fixaci na končetiny – při arteriálním krvácení komprimovat cévu tamponem nebo přiložit pevný tlakový obvaz (pružné obinadlo  na silnou vrstvu gázy do rány)  nebo nad ránu přiložit gumové škrtidlo (cca po 20-30 minutách nutno na chvíli uvolnit).

Při podezření krvácení do dutiny břišní je nutná tlaková bandáž břicha a pánevních končetin (přiložení pružného obinadla na končetiny a na břicho).

Obecně platí – položit poraněnou část těla výše, hlavu níže.

2. ZAJISTIT PRŮCHODNOST DÝCHACÍCH CEST

Příznaky:

Dušnost (dyspnoe), dechové potíže, dušení (asfyxie).

Řešení:

Prohlédnout a vyčistit horní cesty dýchací gázou nebo hadříkem (dutina ústní i dutina nosní).

Vytáhnout zapadlý jazyk.

Odstranit viditelné cizí těleso v dutině ústní, popř. i uvolněné zuby, odstraňujeme jakýkoli cizí obsah či materiál  z dutiny ústní i nosní.

Odsát nebo vytřít všechny sekrety a tekutiny z dutiny ústní a vstupu do dutiny nosní.

Opakovaně povytáhnout jazyk a natáhnout hlavu zvířete dopředu.

Umístit zvíře ve vzdušném prostředí (dobře větraná a temperovaná místnost).

Umístit zvíře na mírnou šikminu hlavou dolů (podpora odtoku sekretů z dýchacích cest, prevence vdechnutí sekretů).

Vyšší stupeň ošetření může zabezpečit pouze veterinární lékař (intubace, kyslíková terapie, umělé dýchání, punkce hrudníku, ošetření pneumotoraxu apod.).

3. PODPOŘIT FUNKCI KARDIOVASKULÁRNÍHO APARÁTU (SRDEČNÍ ČINNOST)

Příznaky:

Není srdeční pulz na hrudníku ani na tepnách končetin.

Hmatáme puls dlaní na hrudníku (srdce) nebo na vnitřní strany stehna (stehenní tepna a. femoralis).

Řešení:

Masáž hrudníku cca 60-100 x za minutu (malý pes a kočka). Hrudník zvířete držíme v dlani a mačkáme palec proti protilehlým prstům, velkého psa položíme na bok a jednou nebo oběma dlaněmi stlačujeme hrudník  proti podložce v intervalu cca 60 – 100 x za minutu.

Pokud jsou slyšitelné a hmatné srdeční ozvy a současně není hmatný pulz na stehenní tepně, je zvíře v hypotenzi (nízký krevní tlak), musíme položit hlavu zvířete níže proti tělu (šikmá podložka).

4.ZÁSTAVA KRVÁCENÍ – 2. fáze

Příznaky: 

Mírné krvácení, krvácení z nosu, uší, očí apod.

Řešení:

Obecně platí – položit poraněnou část těla výše, hlavu níže.

Při epistaxi (krvácení z nosu) – přikládáme studené obklady na hřbet nosu, můžeme vložit vatové tampóny do nosu.

Přikládáme krycí obvaz na končetinu, pokud krvácení neustalo, přiložíme na šířku asi půl dlaně od rány směrem k srdci gumové škrtidlo a necháme přiložené (max. 2h).

---

U ÚRAZŮ NEZAPOMÍNEJME:

U úrazů nezapomínejme:

Zvířeti NEPODÁVAT KRMIVO.

Zvířeti NEPODÁVAT VODU.

Doporučuje se SLEDOVAT MOČENÍ (močení nepřímo určuje prokrvení a funkci základních orgánů).

Zvířeti NEPODÁVAT ANALGETIKA (léky proti bolesti) a to minimálně do doby, dokud není zajištěna stabilita v místě poranění u zlomenin a není určen stupeň a charakter šokového stavu.

---

ZVÍŘE JIŽ NENÍ BEZPROSTŘEDNĚ OHROŽENO NA ŽIVOTĚ – NYNÍ MŮŽEME ŘEŠIT „OSTATNÍ“ ÚRAZY:

---

ÚRAZ HLAVY A PÁTEŘE:

Příznaky:

Ochrnutí končetin. Není hybnost končetin a hlavy, zvíře je v bezvědomí, viditelné známky poranění na hlavě, zvíře končetiny tahá za sebou.

Řešení:

Při podezření na úraz páteře – je nutná manipulace se zvířetem na pevné podložce nebo na nosítkách.

Pokud mělo zvíře úraz hlavy nebo páteře a vypadá v pořádku, přesto je nutno vyhledat ošetření veterinárním lékařem, stav se může ještě zhoršit, například může vzniknout otok mozku a následné zhoršení zdravotního stavu s rizikem úmrtí.

ÚRAZY KONČETIN:

Příznaky:

Poranění a odřeniny na končetinách, změna normálního tvaru končetiny (otok, vychýlení, vybočení, ohnutí v úseku dlouhé kosti), končetiny nejsou stejně dlouhé, odlehčování končetin.

Řešení: 

Na ránu přiložíme gázu a končetinu polohujeme do přirozené původní polohy, přiložíme obvaz – 1. vrstva obinadlo (obyčejné, pružné) – 2. vrstva vatové obinadlo (vata) – 3. vrstva obinadlo (obyčejné, pružné).

Pokud máme podezření na zlomeninu, přiložíme dlahu zespodu končetiny a ohneme ji podle normálních ohybů kloubů (dlaha může být např. silný drát). Pokud není k dispozici dlaha, přiložíme na zhotovený obvaz další vrstvy vaty a obinadla (šíře obvazu by měla v tomto případě být cca 2-3 x širší než končetina).

Každou otevřenou zlomeninu musíme alespoň krýt základním krycím obvazem.

ÚRAZY PÁNVE:

Příznaky:

Bolestivá zadní část těla, bolest při otáčení a při manipulací se zádí, citlivost zadních končetin normální, ale zvíře nemůže vstát.

Řešení:

Zvíře umístit na pevnou podložku a do dalšího vyšetření omezíme manipulaci (omezíme tím riziko poranění močové trubice a močového měchýře).

SAMOSTATNÝ ÚRAZ HLAVY:

Příznaky:

Mírná až silná dezorientace, poruchy vědomí.

Řešení:

Zvíře umístit do boxu, ponechat v klidu.

Po každém úrazu hlavy je nutné vyšetření u veterinárního lékaře, při otřesu mozku hrozí následně vznik otoku mozku a riziko úmrtí zvířete.

PÁD Z VÝŠKY U KOČEK:

 Řešení:

Postupovat dle schematu ošetření (viz. „Zásady poskytování první pomoci”).

Uložit zvíře do boxu a nechat v klidu.

Vyhledat veterinárního lékaře a to i pokud se po pádu jeví zvíře zcela normálně.

Při pádu z výšky může u koček vzniknout poranění (trauma) hrudníku (zhmoždění, zlomeniny žeber), poranění plic (pulmonální kontuze, pneumotorax), úrazy hlavy (faciální, orální trauma, zlomeniny spodní čelisti,  roztržení tvrdého patra, poranění kůže, pysků), zlomeniny a luxace páteře, poranění dutiny břišní (brániční kýly, krvácení do dutiny břišní), poranění močových cest.

U psů poranění skok z výšky vede k poranění vazů v karpálních kloubech (hyperextenze).

KAŠEL:

Pokašlávání psa může být příznakem chřipky, ale také i nemocného srdce. Je potřeba navštívit veterinárního lékaře a zjistit příčinu a zvíře ošetřit. Pokud zvíře kašle zejména ráno, je pravděpodobné, že bude nemocné srdce. Pokud zvíře kašle během dne a při manipulaci s obojkem na krku se vždy rozkašle, je pravděpodobná infekce dýchacích cest.

OPATŘENÍ:

Klidový režim, podávat dostatek tekutin.

Vhodné je zvlhčit vzduch (byty).

Podpůrně můžeme podávat vitamíny.

Omezit přechody a střídání rozdílných teplot (venčení v zimě).

Pro zklidnění kašle a předcházení  vzniku zánětu průdušek či plic je vhodné ošetření veterinárním lékařem.

V případě teploty je nutné ošetření veterinárním lékařem a zpravidla je nutno podat i celkově antibiotika.

Opakovanému každoročnímu onemocnění horních cest dýchacích a recidivujícímu kašli můžeme předcházet vakcinací (vakcinace proti respiračních onemocněním u psů).

RIZIKA:

Kašel může perzistovat několik týdnů (chronický proces).

V případě rozšíření poškození epitelu dýchacích cest a rozvoji infekce může vzniknout výraznější zánět průdušek a plic (pneumonie). Případný zápal plic může již ohrozit zvíře na životě.

Je vhodné vyloučit onemocnění srdce, u kterého mohou být patrny obdobné příznaky (kašel).

NEŽÁDOUCÍ NAKRYTÍ:

V případě, kdy dojde k nežádoucímu nakrytí feny, bude nutno vyhledat veterinráního lékaře.  V první fázi je dostačující si telefonicky dohodnout termín vyšetření, nejčastěji se ošetřují feny až po potvrzení gravidity ultrazvukem. Hormonální injekce lze však samozřejmě aplikovat kdykoli.

OPATŘENÍ:

Vyhledat veterinárního lékaře a zvolit optimální program řešení. Nejčastěji volíme aplikaci hormonálních injekcí. Injekční kontracepci je možno podat kdykoli po nežádoucím nakrytí.

Na našem pracovišti doporučujeme sonografickou kontrolu zvířete 21. – 25. den po nežádoucím nakrytí a následnou hormonální kontracepci aaplikujeme pouze u zvířat se sonograficky prokázanou graviditou.

RIZIKA:

Zejména časné metody kontracepce s použitím hormonálních přípravků mohou mít u části ošetřených fen řadu vedlejších účinků a to i v odstupu několika měsíců či let.

Nejlépe je po nežádoucím nakrytí vždy kontaktovat veterinárního lékaře a konzultovat další postup upravený přímo pro dané zvíře (zohlednit věk, chovnost, možná zdravotní rizika, zohlednit jiné zdravotní poruchy apod.).

POŠTÍPÁNÍ HMYZEM, BODNUTÍ HMYZEM:

OPATŘENÍ :

Vytáhnout žihadlo (pokud najdeme u včelího bodnutí).

Místo ošetřit gelem s antihistaminikem (např. Fenistil gel), doporučujeme nanést gel alespoň jednorázově, dále možno potírat 2-3 denně.

V počáteční fázi můžeme místo chladit (ledovat).

Vhodné podat jednorázově antihistaminikum v tabletě v dávce 1/2 až 1 celou tabletu dle velikosti zvířete.

RIZIKA:

Může se rozvinout celková alergická reakce (velké otoky, dechové potíže, kolaps). Zejména u malých zvířat (malá plemena psů) je lépe vyhledat veterinárního lékaře. Při poštípání do jazyka nebo v dutině ústní je lépe vždy vyhledat veterinárního lékaře, hrozí riziko udušení.

KOŽNÍ ZÁNĚT, NEMOCI KŮŽE:

PŘÍZNAKY:

Zarudlá kůže, slepené chlupy, hnisavá ložiska na kůži.

Plochy bez srsti, ztráta nebo prořídnutí srsti.

Rány, poranění, rozlízaná zarudlá ložiska.

OPATŘENÍ:

Povrchové rány a poranění dezinfikovat dezinfekčním roztokem (např. Betadine roztok ředěný 1:10).

Hnisavá ložiska je nutno nejdříve celá ostříhat až do okrajů a částí se zdravou kůží (nůžky, strojek), aby se nemocná část mohla dobře ošetřovat a rychleji se hojila.

Při celotělovém postižení je nutno zvíře vykoupat dezinfekčním šamponem (např. Biodexin šampon).

Postižená místa se dále ošetřují 2 – 3x denně dezinfekčním roztokem a poté dezinfekční mastí.

Léze na končetinách je vhodné chránit krycím obvazem (ochrana před olizováním), popřípadě je vhodné zvířeti nasadit ochranný límec.

RIZIKA:

Ložiska na kůži  bez chlupů a bez příznaků zánětu mohou souviset i s jiným onemocněním (např. hormonální porucha), které je nutno diagnostikovat a léčit u veterinárního lékaře.

Oddalování návštěvy veterinárního lékaře u různých kožních problémů může vést u některých kožních onemocnění k celotělovému rozšíření (např. parazitární onemocnění nebo plísňová onemocnění apod.)

OBEZITA:

Pokud nám zvíře nabízá na váze, je vhodné revidovat krmení a výživový program. Pokud máme vše v pořádku, měli bychom oslovit veterinárního lékaře a pokusit se zjistit příčinu. Často zvířata nabírají po kastraci, ale může jít i onemocnění štítné žlázy nebo jiný hormonální problém.

Důležité je přestat podávat zvířeti jakékoli pamlsky a dobroty. Pokud jde o mírnou formu obezity, můžeme zpočátku zkusit podávat granule pro kategorii „SENIOR“ . Minimálně je ale potřeba alespoň upravit krmnou dávku a to alespoň snížit příjem původní stravy.

V rámci diety a  před jejím zahájením  je důležité opakovaně vážit pacienta a nastavit si pravidelný interval měření hmotnosti ve stejnou denní dobu za stejných podmínek, nejlépe pod kontrolou veterinárního lékaře.

OPATŘENÍ:

Převést zvíře na suchou granulovanou stravu určenou pro starší zvířata (kategorie “Senior”) nebo podávat granule přímo určené pro redukci hmotnosti. Při podávání speciálních granulí na redukci hmotnosti někteří výrobci rozdělují dietu na 2 fáze, na 1. fázi tzv. redukční dietu a následuje 2. fáze,  tzv. udržovací dieta.

RIZIKA:

Obezita omezuje zvíře a to ve kvalitě života, výkonu i v délce života. Významným způsobem se opotřebovávají klouby končetin a páteře. Obezita snižuje plnohodnotnost života zvířete. Jako zátěžový faktor může přispívat k rozvoji  a vzniku jiných onemocnění.

NÁHLÁ ZMĚNA OBJEMU DUTINY BŘIŠNÍ:

Náhlé zvětšení dutiny břišní je velmi nebezpečný stav a je potřeba vyhledat veterinárního lékaře a nechat zvíře vyšetřit. U velkých plemen může jít o torzi žaludku, která ohrožuje zvíře na životě. Pokud má tento stav návaznost na krmení, je velmi pravděpodeoné, že jde o uvedený problém.

Pokud se dutina břišní zvětšuje pozvolně, může jít o příznak obezity, ale i hormonálního onemocnění nebo dokonce velmi vážných onemocnění, jakými může být například přítomnost  nádoru v dutině břišní  na slezině nebo játrech, vytvoření cysty na prostatě nebo vodnatelnost dutiny břišní při selhávání srdce.

OPATŘENÍ:

Nekrmit zvíře, nepodávat tekutiny.

Pokud jde o náhlý stav a je určitá návaznost na podání krmiva (několik hodin po krmení), je podezření na otočení žaludku a je nutno vyhledat veterinárního lékaře.

Je-li návaznost na předchozí úraz dutiny břišní, může jít o vnitřní krvácení. Je nutno přiložit pružný obvaz na zadní končetiny a břicho a vyhledat veterinárního lékaře.

Pokud je náhlá bolestivost břicha spojena se zvracením a průjmem, popř. i s krví, může jít o neprůchodnost střev (cizí těleso, zauzlení střev…), je nutno opět vyhledat veterinárního lékaře.

RIZIKA :

Náhle vzniklé stavy je nutno vždy co nejrychleji řešit u veterinárního lékaře, zpravidla jde o stavy ohrožující zvíře na životě.

Pokud jde o postupně vznikající stav, jde o nemocné zvíře, které je nutno léčit na základní onemocnění, které tento stav vyvolává. Vyšetřením u veterinárního lékaře se zjistí původní (primární) příčina stavu.

ZVÝŠENÝ PŘÍJEM TEKUTIN:

Normální příjem tekutin je individuální u každého zvířete, závisí na typu podávané stravy a aktivitě zvířete. Průměrná spotřeba vody je 20 – 40 ml/kg  a den, pokud naše zvíře pije více než 100 ml/kg a den, jde o vážnou poruchu a je nutno vyhledat veterinárního lékaře a zjistit příčinu. Může jít o hormonální problém, o onemocnění ledvin, cukrovku, také se ale může jednat o zánět dělohy u feny, který je nutno zpravidla řešit co nejdříve chirurgicky.

OPATŘENÍ:

Požádat veterinárního lékaře o komplexní vyšetření (klinické vyšetření, krev, moč).

Pokud je u feny také výtok z pochvy, popř. zvýšená teplota, může se jednat o zánět dělohy.

Z interních onemocnění může jít i o příznak nemocných ledvin, cukrovky apod., proto je potřeba vyšetřit krev a moč a zjistit příčinu.

RIZIKA :

Zánět dělohy (pyometra) je stav ohrožující zvíře na životě. Nemoci ledvin nebo ledvinné selhání mohou být také stavem ohrožujícím zvíře na životě.

POPÁLENINY:

U popálenin je potřeba co nejddříve vyhkledat lékařskou pomoc, zvíře zabalíme do mokrého ručníku, popř. postiženou část těla kryjeme mokrým ručníkem.

OPATŘENÍ:

Do 2 hodin po popálení polévat studenou vodou, cca 30  minut (tlumí bolest a vysychání tkáně).

Přiložit mokrý ručník, polévání postižené oblasti chladnou vodou.

Při ošetřování velkých ploch u malých zvířat dávat pozor na prochlazení.

Vždy vyhledat veterinárního lékaře.

RIZIKA:

Při postižení dýchacích cest hrozí  nebezpečí edému (otoku) plic a riziko úmrtí.

POLEPTÁNÍ:

Při poleptání těla co nejdříve opláchneme postiženou část vodou, kryjeme mokrým ručníkem a vyhledáme veterinárního lékaře.

OPATŘENÍ:

Opláchnutí povrchu nadměrným množstvím vody (voda ředí probíhající chemickou reakci, má neutralizační efekt, oplachuje z povrchu poškozující substance).

Výplach očí sterilním fyziologickým roztokem (Ophtal sol., borová oční voda).

Zabránit olizování poleptaných částí a potřísněných povrchů (eliminovat riziko poleptání dutiny ústní a trávicího aparátu).

Dát zvířeti plastový límec nebo košík proti sebepoškozování.

Aplikovat antagonistu – protilátku  (pokud je známa), přikládáme  ve vlhčené gáze (na cca 20 minut) přiložené na inkriminovanou oblast. Dále zajistíme opakovaný oplach vodou.

Neutralizující agens nikdy neaplikovat na nezředěnou plochu, nejdříve oplach vodou a poté ošetřujeme povrch vlhčenou gázou s případným antagonistou.

Při postižení penetrující chemikálií bychom měli proceduru 2-3x zopakovat.

ZVÍŘE NEMOČÍ:

OPATŘENÍ:

Klidový režim, pokud zvíře nemočí vůbec, nepodáváme zvířeti krmivo ani vodu.

Je důležité vyhledat co nejdříve veterinárního lékaře a diagnostikovat onemocnění a příčinu onemocnění.

RIZIKA:

Pokud se nemůže zvíře vymočit, může jít o uzávěru močových cest (např. močovým kamenem), hrozí prasknutí močového měchýře nebo poškození ledvin.

Močení na neobvyklých místech může znamenat u koček zánět močových cesta přítomnot močových kamenů. Ke vzniku močových zátek jsou náchylní zejména kastrovaní kocouři ve vyšším věku.

PŘEHŘÁTÍ:

Při přehřátí zvířete je nutno zvíře pozvolna ochladit a je lépe stav nechat zkontrolovat u veterinárního lékaře. Přehřátí může vzniknout při vysoké  teplotě prostředí, stresu, umístěním zvířete v uzavřeném prostoru (auto), při intenzivním fyzickém přepětí, pobytu na slunci apod. Veterinární lékař je schopen efektivněji ochladit zvíře (podání vazodilatačních léků, úpravou teploty roztoků podávaných v infúzi).

OPATŘENÍ:

Chlazení slabin a podpaží studeným ručníkem, ochladit zvíře chladnými obklady (mokrý ručník).

Sledovat teplotu zvířete, teplotu měříme v konečníku (ochlazujeme na 39°C).

Zvíře nechat v chladné, dobře větrané místnosti.

Omezit jakoukoli aktivitu zvířete.

PŘÍZNAKY POSTIŽENÍ:

Rektální teplota 41-43°C, zrychlená srdeční činnost, suché sliznice, zrychlený dech.

RIZIKA:

Může dojít k oběhovému selhání a smrti. Vnímavější k faktorům vedoucím k přehřátí jsou zvířata již léčená na jiné onemocnění.

ZUBNÍ KÁMEN:

Na zubech zvířat se často vytváří zubní kámen. V rámci prevence můžeme do diety přidávat prostředky, které tvorbu zubního kamene snižují. Silný zubní kámen provázející zápachem z dutiny ústní zvířete je nutno odstraňovat u veterinárního lékaře v celkové anestezii.

PŘÍZNAKY:

Nažloutlé a hnědé povlaky na zubech, tvrdé kamenité nánosy na zubech, zesílené zarudlé dásna, výrůstky na dásních, začervenalé a černé okraje dásní, zápach z dutiny ústní.

OPATŘENÍ:

Odstranění zubního kamene u veterinárního lékaře ultrazvukem v celkové anestézii, chirurgické ošetření dásní (plastika dásní).

Ošetřování dásní dezinfekčním preparátem pro stomatologii (např. Tantum Verde roztok, Stomogine gel, zubní pasta pro psy, dezinfekční roztoky pro dentální hygienu pro psy).

RIZIKA:

Zhoršená přilnavost dásní kolem zubu, odhalování krčku zubu, poškozování závěsného aparátu zubu, rozvolnění a vypadnutí zubu.

Rozsáhlejší záněty v dutině ústní, silné záněty a zubní váčky mohou mít souvislost i s onemocněním i jiných orgánů (infekce implantátů kostí a vazů, nemoci srdce a páteřních plotének apod.).

HOREČKA:

Pokud máme podezření na teplotu u zvířete, změříme teplotu v konečníku. při hořečce často zaznamenáváme příznaky únavy, nechutenství a zvíře není veselé.

PŘÍZNAK:

Teplota naměřená v konečníku vyšší než 39,0 st. C.

Mohou být také přítomny i jiné nespecifické příznaky (teplý nos, nechutenství, polehávání zvířete apod.).

OPATŘENÍ:

Uajistíme vyšetření a ošetření zvířete u veterinárního lékaře.

Aplikujeme jednorázově lék proti teplotě a zánětu (lék proti horečce) – dávku  a  šetrný preparát nám doporučí veterinární lékař. Je dobré mít tento lék také ve veterinrání lékárničce doma.

Zařadíme klidový režim, zvíře sledujeme.

V případě zjištění dalšího příznaku nebo pokud stav přetrvává i po několika hodinách či následující den, je nutno vyhledat veterinárního lékaře.

RIZIKA:

Teplota je pouze jedním z příznaků celkového infekčního onemocnění. Použití antipyretik (léků proti horečce) může komplikovat následné stanovení správné diagnózy.

Podávání paracetamolu je u koček je kontraindikován, je toxický a způsobuje otravu zvířete.

Antipyretika patří do skupiny nesteroidních antiflogistik, které mohou mít u zvířat i nežádoucí vedlejší účinky (například dráždí zažívací aparát, možnost vzniku podráždění žaludku  a vznik žaludečního vředu).

VAKCINACE PSŮ A KOČEK:

OČKOVÁNÍ PSŮ		OČKOVÁNÍ KOČEK
ŠTĚŇATA		KOŤATA
VĚK	TYP VAKCÍNY	VĚK	TYP VAKCÍNY
7  týden	PUPPY (DP)	7  týden	ZÁKLADNÍ PANEL (PCH)
10 týden	ZÁKLADNÍ PANEL (DHPPi + L)	10  týden	ZÁKLADNÍ PANEL (PCH/PCHR)
13 týden	ZÁKLADNÍ PANEL (DHPPi + L + R)	13 týden	ZÁKLADNÍ PANEL (PCH/PCHR, FeLV)
16 týden	malá plemena – R ostatní plemena – ostatní typy vakcín dle požadavku klienta (borelioza, plísně, ILT/chřipka)	16 týden	FeLV/FIP
19 týden	ostatní typy vakcín dle požadavku klienta (borelioza, plísně, ILT/chřipka)	19 týden	FIP
DOSPĚLÝ PES		DOSPĚLÁ KOČKA
1x ročně	ZÁKLADNÍ PANEL (DHPPi/LR)	1x ročně	ZÁKLADNÍ PANEL (PCH/R, PCHR, FeLV)
1x ročně	R (malá plemena samostatně)	1x ročně	ostatní typy vakcín dle požadavku klienta (plísňová onemocnění, respirační choroby…)
1x ročně	ostatní typy vakcín dle požadavku klienta (borelioza, plísně, ILT/chřipka)	—

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PROTIPARAZITÁRNÍ PROGRAMY:

Zvířata ošetřujeme proti střevním a kožním parazitům. Existují i preparáty, které ochrání zvíře proti všem parazitům. Je vhodné takovýto komplexní preparát občas zařadit do protiparazitárního programu Vašeho zvířete. Tyto preparáty doporučujeme standardně při cestách do zahraničí. S volbou vhodného preparátu Vám poradí veterinární lékař.

ZEVNÍ PARAZITÉ:

(blechy, klíšťata, roztoči, všenky, vši …)

Proti zevním parazitům používáme nejčastěji tablety s měsíční nebo tříměsíční účinností. Je ale možno volit i z jiných aplikačních forem, jako jsou pipety na kůži (spot on forma), spreje, obojky nebo protiparazitární šampony.

U štěňat je možno začít již ve 2 týdnech věku, u koťat od 6-ti týdnů. Na optimálním řešení je lépe se poradit s veterinárním lékařem. U štěňat a koťat řešíme protiparazitární ošetření přes matku s minimálním rizikem pro štěňata a koťata. Bezpečná aplikace zevních antiparazitik je nejčastěji po 9-tém týdnu věku zvířete.

Pokud klient žádá protiparazitární obojek, doporučujeme po dokončeném somatickém růstu zvířete, protože roustoucí zvíře má při růstu rozdílné požadavky na délku obojku. Pokud volíme spot on preparáty, nesmíme před aplikací zvíře koupat minimálně 2-3 dny, koupání po aplikaci může zkrátit délku působení a snížit účinnost preparátu. Při nutnosti vykoupání zvířete v tomto případě volíme protiparazitární šampon a následně využíváme jinou aplikační formu protiparazitárního prostředku nebo kombinujeme spray formu antoparazitika a pipety podáváme až po 3-5  dnech po koupeli.

Doporučujeme aplikaci antiparazitik celoročně, preparáty můžeme střídat. V rámci roku můžeme prokládat preparátem i s účinností na vnitřní parazity, zejména při cestování do zahraničí.

VNITŘNÍ PARAZITÉ:

(škrkavky, střevní a srdeční červivost …)

Proti vnitřním parazitům volíme nejčastěji pastu, existují i tablety nebo spot on formy.

U štěňat a koťat začínáme ve 2-3 týdnech věku a dále ve frekvenci 2 nebo 3 týdnů pokračujeme až do doby ukončení základního vakcinačního panelu. Pokud je matce aplikováno vhodné antiparazitikum před porodem, jsou ochráněna i mláďata po porodu. O této technice se případně poraďte s veterinárním lékařem.

Dále odčervujeme minimálně 2x ročně, pokud máme více zvířat, doporučujeme alespoň 4x ročně. U venkovních koček ani tato frekvence ale nemusí být dostatečná.

Před odčervením je možno využít preventivního vyšetření vzorků stolice na parazity. Vzorek můžete přinést kdykoli, doma po odběru uchovávejte vzorek v odběrové nádobce a PE sáčku v chladničce. Pokud máte váce zvířat, nezapomeňte vzorky štítkem označit.

CESTOVÁNÍ SE ZVÍŘATY:

Pro cestování je nutno mít cestovní doklady a zvíře musí být označeno mikročipem. V rámci cestování je vyžadována také platná vakcinace a ošetření protiparazitárním preparátem. Podmínky pro cestování se zvířaty je možno najít i na webových stránkách Státní Veterinární Správy ČR (www.svscr.cz).

CESTOVNÍ DOKLADY:

Pro cestování je nutno mít cestovní doklad, tzv.  “Europas”. Zvíře musí být označeno mikročipem. Některé země vyžadují před příjezdem potvrzení veterinárního lékaře o zdravotním stavu zvířete (maximálně 72 hodin staré) nebo potvrzení o nákazové situaci v místě původu.  Je povinnost mít zvíře také v platné imunitě proti vzteklině, může být vyžadováno i provedení jiné vakcinace nebo při cestování dokládat specifické zdravotní osvědčení. Při cestování mimo země EU je při návratu do zemí EU a ČR povinnost doložit protokol o vyšetření zvířete na protilátky proti vzteklině. Veterinární lékař Vám rád poradí, co vše je před cestou potřeba provést a připravit.

VAKCINACE:

Pro cestování v rámci zemí EU je povinná minimálně vakcinace proti vzteklině. Doporučujeme vakcinovat zvíře tak, aby další pravidelná revakcinace vycházela až po Vašem návratu zpět do ČR.  V rámci cestování je možno provést i nadstandardní vakcinace, například proti respiračním onemocněním, tetanu, borelióze apod., pokud je ve Vaší cílové destinaci riziko přenosu těchto onemocnění.

Vakcinaci je možno provést kdykoli, je vhodné ale dodržet alespoň týdenní časový odstup před odcestováním. V případě primovakcinace na vzteklinu je nutno vakcinovat zvíře už 3 týdny před cestou, první očkování proti vzteklině je legislativně platné až po 21 dnech po aplikaci vakcíny.

PROTIPARAZITÁRNÍ OŠETŘENÍ:

Před cestou se podávají nejčastěji antiparazitární tablety nebo pipety. Typ preparátu určuje kompetentní autorita země, kam se zvířetem cestujeme. Doporučená doba aplikace je 24-48 hodin před cestou, účinek přetrvává po dobu přesunu se zvířetem. Časový interval a typ preparátu určuje kompetentní autorita země, kam se zvířetem cestujeme. Pokud si zvolíme preparát s účinností 1 měsíce, ochráníme zvíře po dobu cestování, pobytu v destinaci i při cestování zpět.

PROSTŘEDKY PROTI NEVOLNOSTI A NA ZKLIDNĚNÍ ZVÍŘETE:

Tyto prostředky podáváme jednorázově před cestou. V případě delšího cestování je možno aplikaci zopakovat. Vhodný typ a aplikaci prostředku Vám poradí veterinární lékař.

Prostředky na zklidnění působí také na nevolnost způsobenou cestováním u citlivých zvířat. Samozřejmě existují také samostatné preparáty pouze proti nevolnosti při cestě.

V rámci cestování je také možno ovlivnit potřebu zvířete na stolici a omezit frekvenci kálení.

PROTISTRESOVÉ PREPARÁTY, VITAMÍNY:

Tyto léčiva podáváme nejlépe již 3-5 dní před cestou a následně cca 3-5 dní po přesunu. Jsou k dispozici preparáty ve formě tablet, ochucených tablet a past. Na celkové zklidnění zvířete existují i zklidňující obojky a pro kočky také difuzéry do zásuvky, které fungují jako protihmyzí repelenty. Vhodný preparát pro Vaše zvíře Vám pomůže vybrat veterinární lékař.

PÉČE O UŠI:

Preventivní prohlídku uší provádíme alespoň 1x týdně, pokud naše zvíře trpí na záněty uší nebo je alergik, kontrolujeme uši ještě častěji. Ušní boltec nadzvedneme a pomocí baterky (kapesní svítilna, mobilní telefon)  prohlédneme zevní zvukovod. Prsty odstraňujeme chlupy, které jsou již volné.  Zvukovody mají být čisté, malé množství mazu může být normální.

Častější problémy bývají u dlouhosrstých plemen, plemen s převislým uchem, při vyšším osrstění zvukovodu, úzkém ušním kanálu, kdy je v uchu omezená cirkulace vzduchu, ucho se potí a může se hromadit ušní maz. Nadbytečný ušní maz je predispozičním faktorem pro pomnožení bakterií a kvasinek a vznik zánětu.

Častěji je nutno čistit uši citlivé (alergici, atopici) a uši s narušenou samočisticí schopností nebo při vyšší tvorbě ušního mazu. V těchto případech se poraďte s veterinárním lékařem. V současné době se již ani nedoporučuje preventivní vytrhávání chlupů ze zdravého  ucha, protože chlupy odvádí z ucha přebytečnou vlhkost a maz. Odstaňujeme pouze už uvolněné chlupy.

POMŮCKY:

Používáme preventivní čistící ušní kapky, vatu nebo gázy.

PŘÍZNAKY POSTIŽENÍ (ZÁNĚT V UCHU):

Třepání hlavou, naklánění hlavy na stranu, výtok z ucha, bolestivost ucha, zarudnutí boltce, teplé ucho, zápach z ucha, zmnožený maz.

TECHNIKA ČIŠTĚNÍ:

Správný postup čištění Vám ukáže a popíše veterinární lékař. Do ucha aplikujeme  preventivní čistící roztok  až po vizualizaci hladiny v ušním kanálu, promasírujeme ucho. Vytřeme vnitřní plochu boltce vatovým tamponem. Necháme psa zatřepat hlavou a opět vytřeme vnitřní část boltce. Třepání a následní vytření několikrát opakujeme.

Čištění ucha vatovými tampony a smotky na pinzetě se při běžném čištění doma  neprovádí, toto čištění je  pouze součástí  čištění a dokonalého vysušení zvukovodu před aplikací léčiva veterinárním lékařem. U psů také nečistíme uši doma vatovými tyčinkami, hrozí riziko zatlačení mazu k bubínku a vznik mazové zátky

PÉČE O OČI:

Preventivní prohlídku očí a spojivek  provádíme nejlépe každodenně. Preventivní ošetření očí provádíme dle potřeby, čištění koutků oka alespoň obden, 2-3x týdně je možno do oka preventivně aplikovat čistící oční kapky nebo mast. Preventivně je možno vystříhávat a zkracovat chloupky kolem očí u malých plemen.

POMŮCKY:

Oční voda (Optal sol.,  dezinfekční oční kapky…).

PŘÍZNAKY POSTIŽENÍ:

Výtok z očí, zarudlé oči, skvrny na oku, otok víček, znečištěné oční koutky, zabarvená a slepená srst kolem očí.

TECHNIKA ČIŠTĚNÍ:

Otření oční štěrbiny otřeme vlhkým vatovým tamponem namočeným v teplé vodě nebo oční vodě. Následně do oka aplikujeme oční kapky (1- 2 kapky) nebo mast (0,5 – 1 cm masti).  

PÉČE O ZUBY:

Preventivně čistíme zuby alespoň 2x týdně, preferujeme stíravé pohyby ve směru od gingivy ke špičce zubu. Hloubkové čištění zubů ultrazvukem je možno provést pouze u veterinárního lékaře. Nejčastěji se provádí v intervalu 16-24 měsíců podle množství a rychlosti tvorby zubního kamene. Na čištění zubů je potřeba u zvířete vybudovat návyk, začínáme již od štěněte, nejdríve pouze se zubním kartáčkem bez pasty. V rámci péče o zuby můžeme také podávat speciální granule „dental care“ a kosti určené k čištění zubů. Existují také tablety a ústní voda pro dentální hygienu zvířat. V rámci doplňků stravy doporučujeme preparáty s obsahem mořské řasy, které se podávají s krmivem.

Pravidelná péči o zuby prodlužujeme životnost zubů a plnohodnotnost dentice, bez nutnosti vytrhávání poškozených a uvolněných zubů ve vyšším věku nebo častého čištění zubů v narkóze ultrazvukem u veterinárního lékaře.

POMŮCKY:

Speciální zubní kartáček pro malá zvířata, měkký zubní kartáček, speciální zubní pasta pro malá zvířata, dětská pasta, dezinfekční roztok nebo gel na ošetření dásní.

PŘÍZNAKY POSTIŽENÍ:

Bolestivost zubů při příjmu potravy a při kousání, zubní kámen na okraji zubů, zesílené zarudlé dásna, černé okraje dásní kolem zubů, odřené a ulomené zuby, nažloutlé a hnědé povlaky na zubech a kolem dásní, výrůstky na dásních, kývající se zuby, zápach  z dutiny ústní.

TECHNIKA ČIŠTĚNÍ:

Stíravé pohyby zubním kartáčkem s nanesenou pastou.

PÉČE O TLAPKY A DRÁPY:

První stříhání drápů provádíme již ve věku  ve 2-3 týdnů jako prevence poškrábání struků feny. Dále je potřeba zastřihovat drápky alespoň 1x za měsíc. Polštářky na tlapkách ošetřujeme pouze v případě zdravotních poruch, preventivně můžeme v zimě používat krém na tlapky v rámci prevence podráždění od chladu a soli.

Defekty na drápu odrůstají několik měsíců. Produkce rohoviny je kontinuální, s věkem se postupně snižuje. V literatuře se uvádí, přírůstek rohoviny (keratinu) na drápech je asi 2 mm týdně.

POMŮCKY:

U malých plemen a koček používáme gilotinové nůžky, u velkých plemen větší kleště na drápy.

TECHNIKA STŘÍHÁNÍ:

Pokud není potřeba stříhat drápky, ostrou hranu drápu můžeme snést pouze pilníkem. U malých psů a koček je vhodné před krácením vhodné použít k prosvětlení a zviditelnění drápového lůžka  baterku, lékařské kapesní světlo nebo světlo z mobilu.

Lépe se nám bude zastřihovat nepigmentovaný dráp (čistý, bílý dráp), jeho lůžko je viditelné po celé jeho délce, pignentovaný (černý) dráp má lůžko delší a konec lůžka v drápu nevidíme.  Tyto drápy se nám podaří zastřihnout často příliš a lůžko začne krvácet.

Pokud zastřihneme drápek, na krvácející lůžko naneseme suchá zrnka hypermanganu na vatové tyčince nebo můžeme použít lapis (chemickou tyčinku) na zástavu krvácení. V ordinaci často používáme také kauter, který staví krvácení nejefektivněji. Na zástavu krvácení pro domácí využití existují i preparáty ve formě prášku. Všechny tyto prostředky můžeme zakoupit u veterinárního lékaře nebo v lékárně.

Při krácení drápů nesmíme zapomínat na paspárky (palce) na vnitřních stranách hrudních končetin, neobrušují se a jsou zakryty chlupy. Pedální paspárky na zadní končetině jsou u většiny plemen odstraněny po porodu s ohledem na plemenný standard. Pokud je zvíře má, zastřihujeme tyto drápy také. Můžeme také požádat veterinárního lékaře o jejich dodatečné chirurgické odstranění.

PÉČE O ANÁLNÍ VÁČKY:

Váčky vymačkáváme, pokud pejsek sáňkuje nebo se kolem konečníku nadměrně čistí a olizuje. Preventivně je možno anální váčky vymačkávat v intervalu 4-6 týdnů, při potížích častěji, obvykle v intervalu 3-4 týdny. Do krmiva je možno přidávat také ochucené tablety s vlákninou, které pomáhají postupnému přirozenému vyměšováním žlázek. V péči o anální váčky u problémových psů Vám poradí veterinární lékař.

PŘÍZNAKY POTÍŽÍ:

Klouzání, sáňkování psa po zadku (tření zadku o zem), ohánění  se  po zádi, olizování konečníku.

TECHNIKA ČIŠTĚNÍ:

Stlačíme okolí konečníku proti konečníkovému svěrači, do dlaně si vezmeme ubrousek nebo vatu. Vytlačování provádíme v gumové jednorázové rukavici. Veterinární lékař častěji využívá techniky odstranění obsahu přímo přes konečník. V případě Vašeho zájmu Vám veterinární takovéto čištění předvede a naučí.

PÉČE O SRST:

Péče o srst je individuální a je závislá na plemeni. O srst psa pečujeme nejlépe 1x denně, u pracovních plemen alespoň obden nebo 2-3x týdně. Období línání zpravidla zaznamenáme na jaře a podzim, trvá 4-6 týdnů, do 4 měsíců naroste psu nová srst. U bytových psů může být ztráta srsti průběžná celoroční bez vlivu na střídání ročních období.

VÝZNAM :

Odstraňování odumřelých chlupů, očista kůže a srsti. Masáž kůže, zlepšení růstu a kvality srsti.

POMŮCKY:

Individuální dle plemene, prořezávací (trimovací) nůž, prořezávací (trimovací) hřeben (mají zoubkované ostří  na odstraňování matných, odumřelých chlupů), nůžky se zaoblenými hroty, elektrické nůžky, gilotinové kleštičky na drápky, kleště na drápky pro velká plemena, hřeben řídký, hustý (hřebeny musí být se zaoblenými hranami, lepší kovové – nejsou zdrojem statické elektřiny jako syntetické – příčina lámání chlupů), kartáč řídký, hustý (měkký štětinový kartáč, kartáčovací rukavice, hladící kartáč=jemný drátěný kartáč), krátké husté kartáče pro krátkosrstá plemena, dlouhý řídký kartáč na dlouhosrstá plemena, prostříhávací (efilační) nůžky (jedna nebo obě zoubkované čelisti) – pro úpravu podsady (po uvolnění krycí vrstvy hřebenem u psů s jinak zbarvenými pesíky než podsadou).

TECHNIKA:

Vyčešeme psa řídkým hřebenem ve směru  a proti směru růstu srsti, dále češeme ve směru růstu srsti řídkým a poté hustým hřebenem. Kartáčujeme srst ve směru řídkým a poté hustým kartáčem. Následně stáhneme povrch suchým hadrem (hedvábí, flanel) ve směru, uhladíme povrch.

STŘÍHÁNÍ SRSTI:

Psi se stříhají dle potřeby a plemenného standardu. Sříhání srsti je nejlépe přenechat na profesionála, obnova špatně střižené srsti může trvat několik měsíců až 1 rok. Hmatové chlupy uší a čenichu zkracujeme nůžkami.

U dlouhosrstých plemen doporučujeme stříhání srsti v meziprstí, aby nenosili nečistoty domů. Mimo jiné se tímto snižuje výskyt zánětu meziprstí. Z hygienických důvodů se doporučuje stříhání srsti v okolí penisu a vulvy a zkracování srsti  kolem konečníku.

KOUPÁNÍ:

Četnost koupání je individuální, pokud máme psa v bytě a je srst špinavá a zapáchá, zvíře musíme vykoupat. U některých plemen je nutno provádět koupání pravidelně spolu se stříháním a úpravou srsti.

U velkých plemen chovaných venku v kotci je možno provést preventivní vykoupíní 2x ročně. Koupel neprovádíme v zimě. Malá plemena a domácí psi koupeme častěji, obvykle v intervalu týdne ař 14 dní.

Štěňata do věku 3-4 měsíců se nedoporučuje koupat vůbec, nemají dostatečně vyvinutou termoregulaci těla. V tomto případě můžeme očistit špinavé zvíře vlhkým hadrem nebo použijme  dětské vlhčené ubrousky. Existují i pěnové šampony na suché koupání, po nanesení pěny na psa nečistoty nasucho vyčešeme.

POMŮCKY:

Šampon na psy. S výběrem vhodného šamponu Vám poradí veterinární lékař.

INDIKACE KE KOUPÁNÍ:

Špinavá srst, lupy, slepená srst, zarudnutí pokožky.

TECHNIKA KOUPÁNÍ:

Do uší dáme vatové tampony, oči vytřeme ochrannou oční mastí (např. Ophtalmo-azulen oční mast). Nejprve poléváme hřbet a potom ostatní části těla vlažnou vodou. Naneseme trochu šamponu na hřbet a vetřeme ho do srsti a na boky a na nohy, hlavu čistíme hadříkem nebo houbou. Jakmile namočíme hlavu, pes se bude chtít otřepat.

Šampon necháme působit cca 3-5 minut a potom teprve oplachujeme. Následně psa důkladně  osprchujeme (opláchneme) vodou směrem od hlavy k zádi,  otřeme hlavovou část. Při silném znečištění můžeme proceduru  zopakovat. Poté je dobré manuálně vymačkat nadbytečnou vodu ze srsti a nechat psa otřepat. Vyjmeme vatové tampony z obou uší a řádně psa vysušíme suchým ručníkem a případně i fénem.

Psa vykartáčujeme, vyčešeme a necháme doschnout v teplém prostředí v teplé místnosti. Psa je možno dodatečně zabalit do osušky  nebo deky. Vhodné je umístit zvíře na termopodložku. V létě můžeme nechat psa uschnout na zahradě na slunci.

Pokud koupeme psa ve vaně, je vhodné používat protiskluzovou podložku do vany.

VÝŽIVA, VÝŽIVOVÝ PROGRAM:

V rámci výživy bychom měli zvolit kvalitní krmivo dle druhu a kategorie našeho zvířete (období růstu, dospělé zvíře, staré zvíře, zdravotní potíže). S výběrem kvalitního krmiva může být nápomocný  veterinární lékař.

Ke kvalitnímu krmivu se již nedoporučuje  podávat již žádné další vitaminové a minerální doplňky.

Obecně se doporučuje krmení dospělých zvířat ve frekvenci 2x denně a to platí pro všechna plemena  psů.

Měli bychom minimalizovat podávání pamlsků  a to zejména u malých plemen. Přijímají poměrně malé objemy potravy, podáváním pamlsků někdy mohou pamlsky (např. piškoty) tvořit nakonec větší podíl na příjmu potravy něž vlastní plnohodnotná strava.

U nemocných zvířat (alergie, kožní záněty, nemoci ledvin, srdce apod.) se doporučuje podávání speciálních diet, které jsou v distribuci u veterinárních lékařů a jsou součástí léčby daného onemocnění.

Velkou pozornost bychom měli věnovat výběru krmiva u mladých zvířat v období růstu. Při podávání jiného krmiva, které je určeno pro jiný druh a kategorii zvířat, může dojít k narušení optimálního vývoje, ztrátu kondice a změny váhy (hubnutí, obezita).

PODÁVÁNÍ VITAMÍNŮ:

V případě, že používáme kvalitní krmivo, nedoporučuje se podávat žádné vitaminové a minerální doplňky. Preventivním podáváním například minerálů v období růstu můžeme dokonce způsobit poruchy růstu.

Veterinární lékař Vám pomůže  vybrat kvalitní krmivo, abychom nemuseli podávat nic navíc. Krmiva jsou vyráběny a  uzpůsobeny už pro jednotlivé kategorie zvířat a to se všemi živinami a jejich optimálním poměrem , které zvíře potřebuje. Máme krmiva do období růstu, pro dospělé, pro starší zvířata, pro období březosti a řadu speciálních diet doplňujících léčbu.

Z doplňků se doporučuje preventivně podávat u fen VÁPNÍK a to 2-3 dny před porodem a dále potom asi 5-10 dní po porodu, aby byly doplněny ztráty vápníku mlékem. Jde o prevenci a léčbu poporodní hypokalcemie.

Doplňky je možno podávat i v indikovaných případech jako doplňkovou medikaci při léčbě jiných onemocnění (nemoci kůže, zhoršený výživný stav, po úrazech apod.).

Často se preventivně používají chondroprotektiva a  chondroregulátory, které zlepšují stav kloubních chrupavek. Použití těchto složek v potravě má význam zejména u starších zvířat, v případě použití u mladých jedinců je podávíní formou  „investice do budoucna“ , předpokládá se, že klouby vydrží „zdravé“ déle a vydrží „více“. Klinický okamžitý efekt v mladém věku u zvířete nebude patrný.

Pokud podáváme zvířeti pouze domací stravu, je vhodné vitamíny a některé další suplementy doplňovat. V tomto případě Vám poradí s dietou a vitamíny veterinární lékař.

PLÁNOVANÉ KRYTÍ:

Pro zjištění optimální doby krytí se nejčastěji využívá vyšetření krve na progesteron. Vyšetření provádí veterinární lékař od 7. dne po začátku hárání feny. Zpravidla jsou ke zjištění správných krycích dnů potřebné 2 odběry krve.

Vyšetření krve je možno doplnit také vyšetřením stěrů z pochvy (vaginální cytologie). Toto vyšetření provádíme dle požadavků klienta anebo u fen s problematickým zabřezáváním.

Uvedeným vyšetřením si klient zvyšuje pravděpodobnost úspěšného nakrytí. Toto vyšetření doporučujeme provádět u fen po 4 roce stáří, při umělé inseminaci nebo pokud za krytím někam cestujeme.

Toto vyšetření je možno využít také ke stanovení termínu císařského řezu nebo termínu pro aplikaci injekce na vyvolání porodu. Pokud chcete naplánovat termín porodu nebo si chcete naplánovat konkrétní den nebo denní dobu, dohodněte se s veterinárním lékařem na postupu a přípravě tohoto procesu. Vše by ale mělo začít již v době období  krytí feny.

VĚK PSA  A ČLOVĚKA – SROVNÁVACÍ TABULKA:

Pes	Člověk	Pes	Člověk
6 měsíců	10 let	7 let	47 let
8 měsíců	12 let	8 let	51 let
12 měsíců	15 let	9 let	55 let
18 měsíců	19 let	10 let	59 let
2 roky	21 let	11 let	65 let
3 roky	27 let	12 let	69 let
4 roky	32 let	13 let	75 let
5 let	37 let	14 let	83 let
6 let	42 let	15 let	90 let

VĚK KOČKY A ČLOVĚKA – SROVNÁVACÍ TABULKA:

Kočka	Člověk	Kočka	Člověk	Kočka	Člověk	Kočka	Člověk
1 měsíc	6 měsíců	8 měsíců	16 roků	7 roků	45 roků	14 roků	72 roků
2 měsíce	10 měsíců	1 rok	18 roků	8 roků	50 roků	15 roků	74 roků
3 měsíce	2 roky	2 roky	25 roků	9 roků	55 roků	16 roků	76 roků
4 měsíce	5 roků	3 roky	30 roků	10 roků	60 roků	17 roků	78 roků
5 měsíců	8 roků	4 roky	35 roků	11 roků	62 roků	18 roků	80 roků
6 měsíců	14 roků	5 roků	40 roků	12 roků	65 roků	19 roků	82 roků
7 měsíců	15 roků	6 roků	43 roků	13 roků	68 roků	20 roků	84 roků

Kočky žijící divoce se dožívají v průměru 7 – 8 let. U doma chovaných koček je průměrná délka života 15 – 20 let. Na věk působí řada faktorů, například pohlaví kočky, životospráva a pohybové návyky. Podle statistik se kastrovaná zvířata dožívají delšího věku než nekastrovaná. Doma chované kočky se mohou dožít velmi vysokého věku, jsou známy případy extrémně starých koček až přes 30 let.

TRIAS PSA A KOČKY (TABULKA TEPLOTY, POČTU DECHŮ A PULZŮ):

PARAMETR / ZVÍŘE	PES	KOČKA
TEPLOTA  (rektální, v konečníku)	37,5 – 39,0	38 – 39
PULZ  (za minutu)	60 – 120 – 160	120 – 180
DECH  (za minutu)	10 – 30	20 – 40

VETERINÁRNÍ LÉKÁRNIČKA PRO DOMÁCÍ VYUŽITÍ:

Lékárničku využijeme v domácnosti, v místě ustájení a držení zvířete, v organizacích pro výcvik psů, útulcích, na psincích. Její obsah bychom měli kontrolovat 1x ročně a doplňujeme ji po každém použití. Jako obal pro lékárničku můžeme použít plastovou skříňku nebo sportovní batoh. Je možno pořídit i komerční zdravotnický batoh nebo lékárničku pro zdravotníky. Obsah pro veterinární použití pomůže doplnit veterinární lékař.

DOPORUČENÝ OBSAH VETERINÁRNÍ LÉKÁRNIČKY:

(1) Základní léky
MATERIÁL	Příklad komerčního preparátu	POČET	POUŽITÍ, DÁVKOVÁNÍ
Dezinfekční spray	Nolvasan spray a.u.v.	1  ks	Kožní dezinfekce, dezinfekce povrchových poranění
Šampon	Allercalm šampon	1  ks	Šampon pro psy
Vata	Vatové obinadlo ROLTA SOFT, šíře 10 cm	1 ks	Ošetřování uší, očí, okolí očí…, savé obinadlo do převazů
Gázy	Gáza 10×10 cm STERILUX	10 ks	Krytí ran, ošetřování uší, očí, okolí očí
Obinadlo	Obinadlo FIXA CREPP (10cmx4m )	5-10 ks	Obvaz ran, provizorní fixace čelistí…
Náplast	Náplast Omnisilk (šíře 5 cm )	2-5 ks	Fixace obvazu na ráně, na kůži…
Roztok na čištění očí	Ophtal sol.	1x	Výplach očí, toaleta okolí oka
Mast na oči	Ophthalmo-azulen oční mast	1x	Zarudnutí spojivek (neinfekčního charakteru  – prach, vítr…), aplikace 2 x denně nebo 1x denně na noc
Roztok na čištění uší	Biodexin ušní roztok	1x	Preventivní čištění uší (při viditelném znečištění), interval  cca 1 x za 3 měsíce, citliví psi (při špatné samočisticí funkci uší) cca 1x za 2-4 týdny
Léky na průjmové stavy	Smecta  plv.	1 balení	3 x denně 1/3 až 1 sáček (dle velikosti zvířete), ředit v 5-20 ml vody (stříkačka), možno aplikovat v malém množství krmiva
Léky proti bolesti (NSAF)	Rimadyl tbl.	cca 5 tablet	Obecná dávka 2-4 mg / kg jednorázově, dále po konzultaci s veterinárním lékařem (tablety pro malé a velké psy), podání analgetika je nutno vždy konzultovat s veterinárním lékařem
Léky proti zvracení	Cerenia tbl.	1 -2 tablety	Dávkování dle velikosti zvířete, podání antiemetika je nutno vždy konzultovat s veterinárním lékařem
(2) Základní vyšetřovací pomůcky
MATERIÁL	Příklad	POČET	VYUŽITÍ
Teploměr	Teploměr digitální Microlife Klasik	1x	Měření teploty (v konečníku) Lepší digitální teploměr (nehrozí poranění střepy při rozbití) Normální teplota naměřená v konečníku – orientačně 38,0-39,0 st.
Vyšetřovací rukavice	Vyšetřovací rukavice (lékařské střední M)	20 KS	Množství dle počtu psů, nanášení léčiv (mastí), vytahování klíšťat, koupání psů, čištění uší, aplikace dezinfekčních preparátů…
Nůžky	Nůžky zahnuté HRT 14,5 cm	1x	Zastřihování slepené srsti, obvazů…
Pinzeta anatomická	Pinzeta anatomická 14 cm	1x	Vytahování klíšťat, osin…
Pinzeta na klíšťata	Pinzeta na košťata plast	1x	Vytahování klíšťat

VETERINÁRNÍ LÉKÁRNIČKA PRO PRVNÍ POMOC:

Malou veterinární lékárničku pro poskytování první pomoci můžeme využít v případě poranění zvířete na procházce, při výcviku psa, na soutěžích, při celodenním výletu nebo na dovolené. Obsah doporučujeme kontolovat po 1 roce. Spotřebovaná léčiva a pomůcky doplňujeme po každém použití. Veškerý materiál je možno uložit do přenosné ledvinky. Vnitřní obsah nám pomůže doplnit veterinární lékař.

DOPORUČENÝ OBSAH LÉKÁRNIČKY PRVNÍ POMOCI:

MATERIÁL	Příklad komerčního preparátu	POČET	DÁVKOVÁNÍ
Dezinfekční roztok	Betadine roztok 30 ml	1  ks	Na dezinfekci kůže a poranění, na neporušenou kůži nebo na mírně porušenou kůži (odřenina ap.) je možno nanést roztok přímo koncentrovaný, do ran se doporučuje použít ředěný roztok 1:100, tj. ředit 1 ml do 100 ml, 10 ml (polévková lžíce) do 1 l převařené a ochlazané vody, na dezinfekci nástrojů je možno použít koncentrovaný roztok nebo roztok ředěný 1:10, tj. 10 ml (1 polévková lžíce) do 100 ml vody, celé balení (30 ml) do 300 ml vody.
Na otravu, průjem	Smecta plv.	3  ks	Průjem, otravy: na otravy (intoxikace) po pozření látek, na průjmové stavy, dávkování otravy:  při podezření na otravu je možno podat jednorázově 2-3 sáčky pro velkého psa a 1 sáček pro malého psa (kočku) p.o, aplikaci je možno zopakovat za 4-6 hodin (účinek u otrav s enterohepatální cirkulací toxinu – tj. opakované vstřebání a vylučování játry do střeva), průjmové stavy:  obecná dávka je 3x denně 1 sáček pro velkého psa a 1/3 sáčku pro malého psa (kočka), způsob podání:  podat rozpuštěné ve vodě (stříkačnou, lžící, nálevkou) a to v množství cca 5-20 ml vody
Oční kapky	Visine 0,05% gtt 15 ml (Visine Classic oční kapky)	1  ks	Výplach očí, ošetření očí,  nanést 1-2 kapky do postiženého oka, popř. do obou očí, roztok  je možno použít i jako vyplachovací roztok
Zásyp na krvácení	Traumacel P ster 2 g	1  ks	Zásyp na odřeniny a drobné krvácení, stavění krvácení z ran, způsob podání: nanést zásyp na malou ránu
Obinadlo	Obinadlo FIXA-CREP 10 cmx4 m	1  ks	Krycí obvaz, škrtidlo
Pružné obinadlo	Pruban č. 10 / 1 m	1  ks	Krytí ran na těle
Náplast	Náplast Omnisilk, šíře  5 cm	1  ks	Fixace obvazu na ráně, na kůži…
Gázy	Gáza Sterilux 10 x 10 cm	1  ks	Krytí ran, rouška na čištění
Nůžky	Nůžky zahnuté HRT 14,5 cm	1  ks	Ostříhání srsti
Pinzeta	Pinzeta anatomická 14 cm	1  ks	Vytahování osin a předmětů z ran, dutiny ústní, fixace jazyka
Pinzeta na klíšťata	Pinzeta na klíšťata	1  ks	Vytahování klíšťat
Lékařské rukavice	Rukavice vyšetřovací střední M	1  ks	Ošetřování kůže, čištění ran